Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak zchladit naše města v době horka?

6. 08. 2015 19:01:22
V těchto dnech Česko sužuje již několikátá vlna veder za tento rok. Podle klimatologů by přitom horkých vln mělo ještě přibývat. Jak se můžeme vlnám vedra bránit?

Zvláště ve městech, která zachycují mnohem více tepla než okolní volná krajina, pociťujeme vedra velmi silně. Tento jev, kdy města pohlcují velké množství tepla, které poté sálá ještě dlouho do noci, se nazývá městský tepelný ostrov. Příčinou městských tepelných ostrovů jsou tmavé a teplo hodně akumulující materiály (asfalt, beton), nízký podíl zeleně a vodních ploch, geometrie ulic a georeliéfu. Například v Praze je v celoročním průměru o 2,5 stupně tepleji než v okolní krajině, místy to může být až 10 stupňů, nejvýrazněji se vliv tepelného ostrova projevuje v centru Prahy.

Zdroj:http://hlinomaz.blog.idnes.cz/c/392220/Prazsky-tepelny-ostrov-a-tropicke-noci.html

Vysoké teploty mají negativní dopady na lidské zdraví, zejména na seniory, děti a lidi trpící chronickými nemocemi dýchacích cest. Přitom následky veder mohou být fatální. Francoužští lékaři přičítají letošním vedrům 700 úmrtí, vlně veder v roce 2003 dokonce několik tisíc. Velká vedra způsobují sníženou pozornost, bolesti hlavy, poruchy spánku, to vše snižuje pracovní výkonnost a tím pádem výrazně poškozuje českou ekonomiku. Problémem je také rostoucí koncentrace přízemního ozónu.

Urbanisté, developeři, architekti, stavitelé a v neposlední řadě politici a úředníci by proto měli ve své práci zcela samozřejmě zohledňovat dnešní a do budoucna ještě intenzivnější dopady změny klimatu. Na co konkrétně by měli myslet a co konkrétně by měli prosazovat, aby dopady veder ve městech byly co nejmenší?

Velice důležitá je zeleň ve městech. Vzrostlé stromy, keře i travnaté plochy působí jako přirozené ochlazovače. Ochlazující efekt mohou mít také zelené fasády domů či zelené střechy. .

Neméně důležité jsou vodní plochy, od těch nejmenších až po velkoplošné. Pítka v parcích, prameny, kašny, vodotrysky, gejzíry, vodní kaskády, umělé vodní kanály, brouzdaliště, rybníky či nádrže, to vše jsou důležité urbanistické prvky, které mohou zpříjemnit pobyt ve městě během letních veder.


Na zrekonstruovaném náměstí v Čelákovicích najdeme kašnu, umělý vodní kanál k brouzdání, pítko i vodotrysk. Zdroj:http://www.celakovice.cz/cs/mesto/rozvoj-mesta/projekty/revitalizace-namesti/

Dalším důležitým prostředkem, jak zabraňovat zbytečnému zahřívání měst, je volit světlé barvy povrchů, zvyšovat odrazivost (albedo) budov a dalších ploch (volných prostranství, dopravních komunikací). Všichni dobře známe rozdíl, když na sobě v létě máme tričko černé či bílé barvy či když jedeme v tmavém či světlém autě. Na jihu Španělska najdeme města, v nichž má převážná část budov bílou fasádu. Důvody jsou praktické a ani esteticky na tom města netratí. Naše podmínky jsou samozřejmě pořád velmi odlišné od těch v jižní Evropě, ale do budoucna se jim budou čím dál více blížit.

V jižanských zemích je dobrým a zároveň životně nezbytným zvykem dbát na stínění oken v podobě venkovních rolet, venkovních žaluzií a markýz.

Důležité jsou také zvolené materiály budov a energetická náročnost budov. Z hlediska přehřívání jsou velmi problematické prosklené administrativní budovy, které značnou část tepla pohlcují, značnou odrážejí do okolí. Pláště dobře izolovaných budov většinou nejsou zhotovené z teplo absorbujících materiálů, z nichž teplo sálá ještě dlouho do noci. Izolované budovy navíc zaručují stabilnější teplotu vnitřního prostředí, takže nepotřebují složitá a nákladná zařízení na větrání a chlazení, ale vystačí si s přirozenými mechanismy.

Přehřátí organismu nezřídka končí až fatálně. Pamatujme proto na to, že rozhodující není hodnota, kterou naměřil teploměr, ale naše pocitová teplota, ta totiž bývá z různých důvodů o dost vyšší. Proto bychom měli vedle pitného režimu a snahy vyhýbat se přímému slunci myslet i na výše zmíněná opatření, zejména s ohledem na naše děti a seniory.

Autor: Ondřej Mirovský | čtvrtek 6.8.2015 19:01 | karma článku: 18.69 | přečteno: 1767x

Další články blogera

Ondřej Mirovský

Srpen 1968 očima Husákových dětí

Známe to z filmů a vyprávění našich rodičů, kterým se při pomyšlení na dny před 49 lety vždy zrychlí tep. Ten pocit, kdy do vaší země přijedou tanky od „přátel“, aby bylo hluboko zašlapáno zrnko naděje socialismu s lidskou tváří.

21.8.2017 v 13:51 | Karma článku: 18.82 | Přečteno: 779 | Diskuse

Ondřej Mirovský

Co musíme v Praze udělat pro rozvoj elektromobility a snížení znečištění ovzduší?

Kolísající se ceny benzínu a nafty, nemoci dýchacích cest a znečištěné ovzduší – to jsou důvody, proč se už desítky let hledá náhrada za auta se spalovacími motory. Vše nasvědčuje tomu, že v budoucnu budeme jezdit v elektroautech.

9.6.2016 v 20:32 | Karma článku: 11.71 | Přečteno: 366 | Diskuse

Ondřej Mirovský

Co všechno neřekl M. Zeman čínskému prezidentovi?

Vážený pane prezidente, vítám Vás vřele v České republice a jsem poctěn Vaší historickou návštěvou naší krásné země. Doufám, že jste měl příjemný a bezproblémový let a přistání na letišti Václava Havla bylo hladké.

29.3.2016 v 10:30 | Karma článku: 19.75 | Přečteno: 678 | Diskuse

Ondřej Mirovský

Primátorka, Peking, panda a pražská potupa

Neslavné datum 25. 2. má pro letošek o jeden smutný fakt více. Hlavní město Praha se před Pekingem servilně ohnulo až na zem.

2.3.2016 v 0:25 | Karma článku: 11.57 | Přečteno: 304 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jaroslav Kvapil

Co po mně chceš? Pravdu či lež…

Pravda a lež – kategorie, které jsou staré aspoň tak jako lidstvo, ale spíš mnohem starší. A stále se s nimi neumíme vyrovnat a často je ani od sebe rozpoznat. Přesto si lidé pořád myslí, že o nich dokážou říct něco přínosného.

18.10.2017 v 1:32 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 4 | Diskuse

Monika Lorenzová

Jak se mi dařilo při obchodování

Dnes ráno jsem otevřela oči. pak je zas zavřela. A pak viděla dva na kolečkových bruslích. Jeden z nich držel velkou bílou papírovou krabici, zjevně prázdnou.To jsem byla já. Zamotala jsem se a upadla.

17.10.2017 v 20:09 | Karma článku: 5.07 | Přečteno: 144 | Diskuse

Milan Šupa

Nacházejí se rozpory ve výrocích Krista?

Ježíš říkal, že když nás někdo udeří na pravou tvář, máme mu nastavit i druhou. On sám se však podle této zásady nezachoval.

17.10.2017 v 15:15 | Karma článku: 7.71 | Přečteno: 400 | Diskuse

Jaroslav Kvapil

Moře a čas: Finito

Následující text je pocitová črta inspirovaná jedním časně podzimním výletem na ostrov ve Středomoří. Jedná se vlastně o první část jakéhosi seriálu.

17.10.2017 v 14:27 | Karma článku: 3.92 | Přečteno: 112 | Diskuse

Mário Oláh

Zápis z magického denníka Fratera Saepesa - VI.IX.MMXVII

Mágus Frater Saepes mi po dlhšej dobe poskytol náhľad do svojho magického denníka a dovolil, aby som sa na blogu podelil s jeho snovými víziami, pohľadom na svet a elitu či s psychedelickým zážitkom s rastlinou sily Diablove gule.

17.10.2017 v 13:28 | Karma článku: 12.17 | Přečteno: 136 |
Počet článků 23 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1517

Spolupředseda Strany zelených v Praze

Zastupitel hlavního města Prahy

Zástupce starosty MČ Prahy 7



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.