Doposud se zóny 30 spíše zaváděly v menších celcích s hustou zástavbou, jako jsou historická centra měst, či uzavřené celky sídlišť. Aktuální krok Paříže vyhlásit plošnou zónu 30 (mimo hlavní tahy) proto není žádnou revolucí, ale prostou evolucí pospojování lokálních zón 30 do jednoho celku. A je to evoluce správným směrem, protože jde především od životy a zdraví.
Data potvrzují účinnost
Logickým dotazem skeptiků je - ukažte data. Data samozřejmě jsou. Zónu 30 jsme zavedli již před pár lety v Praze 7 a data ukazují, že opatření fungují.
Můžeme se ale podívat i do jiných měst na tvrdá data a ta ukazují to samé – viz např. Bristol, který hlásí 63% pokles vážných nehod s chodci, snížení počtu nehod uvádí také například Toronto či francouzský Grenobl, kde plošnou zónu 30 zavedli ještě před Paříží a to dokonce již v roce 2016 a zde opět data potvrzují pokles počtu nehod s chodci.
Ulice bez značek a pro všechny
Zóny 30 tedy fungují, snižují počet obětí a počty vážných zranění. Nad rámec těchto faktů také mohou proměnit tvář ulic a zvýšit kvalitu života obyvatel. V momentě, kdy se níží rychlosti aut, tak se z ulice může stát skutečně prostor pro pohodlnou klidnou a bezpečnou mobilitu i na kole či pěšky. Je to prostě jiný pocit, když kolem vás svišti auto padesátkou anebo třicítkou. A můžou se vlastně zrušit značky a ponechat jako jediné základní pravidlo přednost zprava, cyklisté se mohou pustit do jednosměrek v protisměru (když se jede pomalu tak se všichni v pohodě vyhnou), senioři budou mít více času a klidu přejít přechod a rodiče se nemusí tolik bát o děti. Možná to nyní zní jako hodně sluníčková představa, ale jsem přesvědčen, že nejsme daleko od momentu, kdy se toto začne dít i u nás.
Máme na to v ČR/Praze „koule“?
A tím se dostáváme k základní otázce – je možno zónu 30 zavést plošně i v Praze a dalších městech? Ano samozřejmě! O životy a zdraví jde především a zásadním je překonat mentální bariéru v myslích mnoha lidí, kteří doposud nevidí jasné benefity zklidňování dopravy a zavádění zóny 30 a utápí se dojmech, že auto nemůže přece jet 30, že to nejde ohlídat, že mě to omezuje na svobodě atd. Ono jde totiž o uvědomění faktu, že každý z nás je někdy chodec, jindy řidič auta, jindy cyklista na kole, jindy rodič s kočárkem a jednou budeme všichni staří a budeme rádi za každý bezpečný a kratší přechod. Základem je prostě překonat takové to osobní sobectví ve formě moje kára - moje silnice a koukat na město, které sdílíme se sousedy, kteří mají i jiné potřeby než já.
Odkazy na data
Bristol
https://injuryprevention.bmj.com/content/26/1/85?fbclid=IwAR0gJ9K53XMiplGx2UOwlnG1rIa4gVfpwIXr7eyE60_-ogT793yH47wWYPg
Praha 7
https://www.praha7.cz/zony-30-v-praze-7-funguji-mnozstvi-nehod-se-zranenymi-chodci-vyrazne-klesla/
Grenoble
https://www.cerema.fr/fr/actualites/apaiser-circulations-echelle-metropolitaine-cerema-evalue
Toronto
