Jak zchladit naše města v době horka?

V těchto dnech Česko sužuje již několikátá vlna veder za tento rok. Podle klimatologů by přitom horkých vln mělo ještě přibývat. Jak se můžeme vlnám vedra bránit?

Zvláště ve městech, která zachycují mnohem více tepla než okolní volná krajina, pociťujeme vedra velmi silně. Tento jev, kdy města pohlcují velké množství tepla, které poté sálá ještě dlouho do noci, se nazývá městský tepelný ostrov. Příčinou městských tepelných ostrovů jsou tmavé a teplo hodně akumulující materiály (asfalt, beton), nízký podíl zeleně a vodních ploch, geometrie ulic a georeliéfu. Například v Praze je v celoročním průměru o 2,5 stupně tepleji než v okolní krajině, místy to může být až 10 stupňů, nejvýrazněji se vliv tepelného ostrova projevuje v centru Prahy.

Zdroj:http://hlinomaz.blog.idnes.cz/c/392220/Prazsky-tepelny-ostrov-a-tropicke-noci.html

Vysoké teploty mají negativní dopady na lidské zdraví, zejména na seniory, děti a lidi trpící chronickými nemocemi dýchacích cest. Přitom následky veder mohou být fatální. Francoužští lékaři přičítají letošním vedrům 700 úmrtí, vlně veder v roce 2003 dokonce několik tisíc. Velká vedra způsobují sníženou pozornost, bolesti hlavy, poruchy spánku, to vše snižuje pracovní výkonnost a tím pádem výrazně poškozuje českou ekonomiku. Problémem je také rostoucí koncentrace přízemního ozónu.
 

Urbanisté, developeři, architekti, stavitelé a v neposlední řadě politici a úředníci by proto měli ve své práci zcela samozřejmě zohledňovat dnešní a do budoucna ještě intenzivnější dopady změny klimatu. Na co konkrétně by měli myslet a co konkrétně by měli prosazovat, aby dopady veder ve městech byly co nejmenší?

Velice důležitá je zeleň ve městech. Vzrostlé stromy, keře i travnaté plochy působí jako přirozené ochlazovače. Ochlazující efekt mohou mít také zelené fasády domů či zelené střechy.  .

Neméně důležité jsou vodní plochy, od těch nejmenších až po velkoplošné. Pítka v parcích, prameny, kašny, vodotrysky, gejzíry, vodní kaskády, umělé vodní kanály, brouzdaliště, rybníky či nádrže, to vše jsou důležité urbanistické prvky, které mohou zpříjemnit pobyt ve městě během letních veder.

Na zrekonstruovaném náměstí v Čelákovicích najdeme kašnu, umělý vodní kanál k brouzdání, pítko i vodotrysk. Zdroj:http://www.celakovice.cz/cs/mesto/rozvoj-mesta/projekty/revitalizace-namesti/

Dalším důležitým prostředkem, jak zabraňovat zbytečnému zahřívání měst, je volit světlé barvy povrchů, zvyšovat odrazivost (albedo) budov a dalších ploch (volných prostranství, dopravních komunikací). Všichni dobře známe rozdíl, když na sobě v létě máme tričko černé či bílé barvy či když jedeme v tmavém či světlém autě. Na jihu Španělska najdeme města, v nichž má převážná část budov bílou fasádu. Důvody jsou praktické a ani esteticky na tom města netratí. Naše podmínky jsou samozřejmě pořád velmi odlišné od těch v jižní Evropě, ale do budoucna se jim budou čím dál více blížit.

V jižanských zemích je dobrým a zároveň životně nezbytným zvykem dbát na stínění oken v podobě venkovních rolet, venkovních žaluzií a markýz.

Důležité jsou také zvolené materiály budov a energetická náročnost budov. Z hlediska přehřívání jsou velmi problematické prosklené administrativní budovy, které značnou část tepla pohlcují, značnou odrážejí do okolí. Pláště dobře izolovaných budov většinou nejsou zhotovené z teplo absorbujících materiálů, z nichž teplo sálá ještě dlouho do noci. Izolované budovy navíc zaručují stabilnější teplotu vnitřního prostředí, takže nepotřebují složitá a nákladná zařízení na větrání a chlazení, ale vystačí si s přirozenými mechanismy.
Přehřátí organismu nezřídka končí až fatálně. Pamatujme proto na to, že rozhodující není hodnota, kterou naměřil teploměr, ale naše pocitová teplota, ta totiž bývá z různých důvodů o dost vyšší. Proto bychom měli vedle pitného režimu a snahy vyhýbat se přímému slunci myslet i na výše zmíněná opatření, zejména s ohledem na naše děti a seniory.